Jak psát: tipy a rady
Jak napsat knihu
To první, co by vám nemělo chybět, je zdatnost v tvorbě textu. Nemyslíme tím zkušenosti, nýbrž schopnost psát bez větších chyb. To ale zase neznamená, že byste si museli být stoprocentně jistí u všech záludností naší úžasné mateřštiny. Váš text nejspíš před případným vydáním projde korekturou, nicméně ani vás by nejspíš moc netěšilo, kdybyste ze svého písemného projevu neměli dobrý pocit.
Pak je tu nápad a orientace v oboru. Měli byste vědět, o čem chcete psát. O jakém oboru, jakých událostech, zkrátka co bude předmětem vašeho vyjádření. Obecně se doporučuje psát o tom, v čem se sám autor dobře orientuje – jako mzdoví účetní byste pravděpodobně příliš neuspěli s literaturou z lékařského prostředí, pokud se v něm nepohybujete (a pokud jste si jen tak bokem nevystudovali lékařskou fakultu). Možná ale třeba máte nevšední zájmy, o kterých máte co říct.
Jistě, některé knihy, jako třeba červená knihovna, jsou často velice podobné. Jestli ale chcete, aby se vaše dílo prodávalo, četlo a hned nezapadlo, mělo by mít jistou dávku originality. Pokuste se oprostit od nejrůznějších banálních a obligátních zápletek a zkuste vymyslet něco neočekávaného. Možná vám s tím pomůže sám život.
Zaměřte se na stylistiku a syntax a slaďte obojí s cílovou skupinou čtenářů. Děti rozhodně neocení souvětí přes pět řádků plné odborných pojmů nebo metafor. Čtenáři s vysokoškolským vzděláním nejspíš nebudou nadšení ze změti holých vět plných zdrobnělin.
Pište hlavně pro sebe. Má-li mít vaše dílo úspěch u ostatních, mělo by v prvé řadě dělat radost vám. Čtenář už to od vás „pochytí“…
Jak psát román
Román je coby fiktivní prozaické dílo neuvěřitelně tvárný formát. Můžete ho zasadit do reálného světa a ohraničit ho pravidly a zákony, na které jsme zvyklí, ale klidně si vymyslet i vlastní vesmír a jeho zákonitosti.
Zapřemýšlejte nad tím, který román se vám opravdu líbil a proč. Od těchto poznatků se pak můžete odrazit – možná totiž přijdete na to, co by vašemu dílu nemělo za žádnou cenu chybět.
Promyslete místo (místa), kde se bude román odehrávat, a vytvořte postavy. Myslete na to, že ani váš románový svět by neměl být černobílý a hlavní hrdina nemusí být čistý jako lilie. Jen je třeba, aby se s ním čtenáři dokázali v některých ohledech ztotožnit. Jen tak budou mít důvod číst dál.
Dělejte si poznámky mimo. Nemusíte jen psát čistý text. Dělejte si poznámky o svých postavách, aby působily realisticky, zakreslete si místa děje apod. Snáz se pak zorientujete, jakmile budete chtít popsat nějaký ten detail.
Vymyslete zápletku a rozuzlení. To byste měli udělat, než začnete psát. Samo se to totiž jen těžko vyvine, když nemáte ucelenou představu o tom, co by se mělo dít. Ideálně si připravte osnovu a podle ní postupujte. Klidně můžete přeskakovat, když to dokážete, osnova vám ale vždy připomene, jak chcete příběh stavět.
Rozhodněte se, jak budete příběh stavět a vyprávět ho – dáte přednost ich-formě, nebo er-formě? Ich-forma je způsob vyprávění, kdy děj vypráví hlavní postava. Er-forma je způsob vyprávění, v níž působí samostatný, do děje nezapojený vypravěč.
Pak se můžete pustit do psaní. První verze románu určitě nebude tou finální. Úpravy možná budou složitější než samotná tvorba, ale knihu je třeba vyšperkovat, aby měla úspěch.
Jak psát vlastní kuchařku
Kuchařek je dnes nepřeberné množství, ať už jsou nové, či staré. Dost je jich v tištěné podobě, dost online a ke všemu se dají i během několika sekund vyhledat jednotlivé recepty, po kterých zrovna člověk pátrá. A jak psát vlastní kuchařku? Aby se právě ta vaše dočkala uznání, měla by být v něčem zcela odlišná od ostatních!
V posledních letech jsou in kuchařky, které popisují přípravu složitějších pokrmů jednoduše, nebo ty zaměřené na zdravé stravování a nejrůznější styly (například raw strava, nízkosacharidová či ketogenní dieta). Ujmout se ale může klidně kuchařka inspirovaná skvělými triky vaší babičky, kuchařka s recepty na jídla do 50 Kč a podobně. Chce to jen nápad!
Jak psát básně
Dobrá zpráva je, že báseň je, podobně jako román, útvar mnoha podob. Může vypovídat o světě kolem vás, ale i o vašem vnitřním, o vašich myšlenkách. Může být lyrická (bez děje, například o pocitech), nebo epická (s dějem). Básně můžete „osadit“ mnoha druhy rýmů a k tomu je kombinovat, nebo je nepoužívat vůbec. Můžete si vybrat pevně danou formu, ale nemusíte.
Pokud vás nenapadají verše samy od sebe nebo nemůžete přijít na to, jak vhodně formulovat myšlenku, můžete si například vytvořit myšlenkovou mapu, psát si asociace. Tak si utřídíte vše, co chcete vyjádřit, a půjde to snáz.
Básně můžete okořenit figurami a tropy. K figurám patří například opakování slov na začátku veršů (anafora) nebo na jejich konci (epifora), změna slovosledu nebo výpustka. K tropům pak řadíme například známou metaforu a metonymii, ironii, personifikaci (polidštění), oxymorón (protimluv).
Snažte se vyhýbat nadužívaným frázím a klišé. Poezie by měla být nápaditá, proto do ní vložte maximum své kreativity a jedinečnosti!
Jak psát vlastní životopis
Chcete sepsat knihu o svém životě, protože je něčím výjimečný? Ať už jste známá osobnost, nebo „jen“ osobnost, která má co předat, udělejte to!
Nejdříve si ale připravte časovou osu svého života, abyste si srovnali myšlenky a oživili události, které chcete do svého životopisu zahrnout. Začít můžete třeba tím, kdy a kde jste se narodili, do jaké rodiny. Sepište své první vzpomínky, přejděte k dětství, dospívání, studiu a kariéře. Zahrňte velké a důležité události, které vás potkaly.
Hlavním hrdinou budete jistě vy, určitě si ale vytipujte ještě další postavy, které budou v knize důležité – osobnosti, které pro vás byly něčím výjimečné, ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu.
Pište o všem, co vás formovalo a směrovalo v životě dál, připomeňte některé historky, otevřete se čtenářům a odhalte jim své myšlenkové pochody. Pište v ich-formě, aby se do vás mohli čtenáři vcítit.
Zmiňte se také o době, ve které jste vyrůstali a žili. Zejména u osob, které nežily jen v demokracii, je to důležitý prvek.
Jak psát knihy pro děti
Pokud vás láká spíše tvorba pro děti, měli byste se znovu začíst do dětských knížek, které jsou právě k dostání. I tady, stejně jako třeba u románu, platí, že do své tvorby můžete přenést prvky, které vás kdysi dávno (i nyní) oslovily.
Rozmyslete si, pro kterou věkovou skupinu chcete psát, protože pod označením dětská kniha se může skrývat cokoli od leporela po dívčí a chlapecké romány, které s oblibou čtou teenageři. Knihy pro malé děti vyžadují obrázky, ideálně barevné. Jejich tisk vás tak vyjde o něco dráž. Na druhou stranu není nutné vymýšlet dlouhé a hutné texty. Čím starší je čtenář, tím méně obrázků je třeba a tím by měl být text vyspělejší.
Každá kniha pro děti potřebuje svého hrdinu (nebo více hrdinů), vedlejší postavy, jakkoli zajímavé prostředí a zápletku, konflikt, vyvrcholení a rozuzlení.
Dětské knihy slouží nejen k zábavě, ale i k poznávání světa. Proto můžete do knihy zakomponovat poučení, která si malí čtenáři mohou odnést.
Sepište si příběh nanečisto. Nemusí být vyšperkovaný, bude spíš pro vás, abyste si urovnali myšlenky i spád celého díla. Později ho budete muset převést do jazyka, který bude vybrané věkové skupině srozumitelný, ať už půjde o slovní zásobu, nebo třeba délku vět a souvětí. Psát plnohodnotně příběh, a ještě myslet na jazykové provedení je opravdu složité.
Jak propagovat hotovou knihu
Jedna z nejdůležitějších otázek zní, jak propagovat hotovou knihu. Když už jste prošli celým procesem tvorby a vaše dílo je v tisku, začněte s jeho propagací, aby se o něm dozvědělo co nejvíce lidí. Čím více lidí o něm bude vědět, tím spíš zaujme více čtenářů a tím větší odbyt budete mít.
V současné době je ideální vytvořit vaší knize jednoduchý web, na němž možný zájemce získá všechny potřebné informace, které hledá, na jednom místě. Pak zamiřte na sociální sítě, kde je nejlepší knize vytvořit stránku, aspoň trochu ji naplnit obsahem (například vizuály nebo historkami „ze zákulisí“) a pak zajistit placenou propagaci. Výhodou sociálních sítí je, že dokážou za málo peněz oslovit masu lidí.
Poproste své blízké (ale třeba i neadresně každého) o sdílení a třeba i doporučení knížky ostatním – v reálném životě i v online prostředí. Lidé totiž na osobní zkušenosti jiných velmi dají, a jakmile zjistí, že se knížka líbí někomu, koho znají, budou mít tendenci přečíst si ji také.
Nezapomeňte sebe jako autora a svou knihu zaznamenat do knižních databází, kde se to nadšenými čtenáři jen hemží a nemálo z nich rádo objevuje autorské prvotiny. Tady také můžete získat zpětnou vazbu a recenze, které uvidí i ostatní uživatelé.
A další možnosti? Můžete třeba nabídnout svou knihu nejrůznějším médiím do soutěží (bude to zdarma, ale vám půjde primárně o to, aby se o knize vědělo), dát o ní vědět v tematických skupinách na sociálních sítích (například ve skupině, kde maminky řeší, co dětem číst, pokud máte dětskou knihu) nebo uspořádat veřejné autorské čtení, kde svou knihu představíte. Zejména knihovny bývají těmto akcím otevřené. Možností je opravdu celá řada.
Jak knihu vytisknout: Malonákladový tisk knihy
Zatímco spousta společností přijímá zakázky na tisk ve velkém, existují i takové, které vám vaše dílo pomohou dostat na svět prostřednictvím malonákladového tisku. Malý a střední náklad obvykle znamená vydání od jednoho až po tisíc kusů, přičemž si můžete při větším odbytu nechat udělat dotisk. Vždy se ale zaměřte na to, jakou kvalitu vámi vybraný tisk nabízí.
Líbí se vám představa, že po vás jednou na světě zbyde literární dílo? Nebo máte pocit, že máte o čem psát a vaše tvorba by mohla mít úspěch nejen u rodiny, ale i u širšího publika? Pak se vám určitě budou hodit naše tipy a rady, jak začít!
